Jdi na obsah Jdi na menu
 

Výlet 6. 7. 2008

7. 7. 2008

    Neděli 6. červnece jsme s Kimulkou strávily na krásném celodenním výletě. Brzy ráno jsme se vydaly na vlakovou pouť do Prahy a poté autem s Alžbětou, Pavlem a basenjicí Finney do Děčína, kde jsme se zastavili pro Ilonu s třetí basenjici Džesikou. Setkání s Kimulkou bylo pro Finney její první po velmi dlouhé době, ale zvládla to na jedničku. V autě se holky docela seznámily a Kimulka už jako správná provokatérka začala Finney okusovat, pošťuchovat pacičkou a všemožně ji znemožňovat pohodlnou jízdu autem, až už taky konečně dostala za vyučenou. Ale jinak dopadla cesta do Děčína, až na malé bloudění, dobře.

    Na zahradě u Ilony jsme chvíli poseděli a povídali si. Naše basenjice se mezitím očuchaly s Džesikou a už zase lítaly po zahradě, honily se a hrály si. Když se Džesika s Kimulkou kousaly, dívala se Finney raději jen tak z povzdálí a přidala se, až když se někam utíkalo. Byla  radost pohledět, jak si všechny hrají. Ovšem jednou to trochu přehnaly a v zápalu honičky vběhly pod stůl, vrazily do nohy, a tak se nám na stole převrhly flašky s pitím do koláčů a pivo se vylilo na stůl. Ale přece se z toho nebudou stresovat....A tak dál nerušeně pokračovaly

    Domluvili jsme se, že se půjdeme na Sněžník, což je menší hůrka u Děčína, ale ještě před tím jsme se zastavili u pana Kalouse z chov. st. Wenet, odkud pochází Finney a Džesika (Gemi Hanáček). Obě to tam poznaly a byly celé bez sebe, když zase viděly své maminky. Jen ty jejich radost tolik nesdílely, a kdyby nebyly zavřené, kdo ví, co by se všechno stalo. Tak se na sebe raději dívaly jen přes vrátka od kotce.

    Po chvíli povídání jsme autem vyrazili ke sněžníku. Počasí nám krásně vyšlo. Fenky jsme pustili jen tak na volno, aby se pořádně vylítaly. Sice jsme se trochu báli, aby nám neutekly, ale držely se nás a vždycky se poohlédly, jestli jsme opravdu na blízku. Konečně jsme došli na vrchol, kde byla i rozhledna. Byl tam pěkný výhled na okolní krajinu. Vydali jsme se pěšinou po kraji Sněžníku. Místy byly menší skalní převisy, odkud ten výhled stál opravdu za to. Jen ty basenjice nám trochu naháněly strach, když nevrzušeně poskakovaly po okraji skály po kamenech. To jsme se jen modlili, aby neměly nápad skočit třeba i dolů. Ale řekla bych, že pud sebezáchovy zapůsobil i na ně.  

    Po procházce jsme zase odvezli Ilonu s Džesikou domů, kde pro nás měla její maminka nachystané posezení s grilováním. Bohužel jsme se nemohli zdržet, protože jsem pospíchala zase na vlak zpátky do Prahy. Jinak cesta zpět proběhla bez problémů. Jen v Brně mě zastihlo menší čtvrthodinové zpoždění vlaku. Domů jsme nakonec došly s Kimulkou ve čtvrt na jednu, takže jsme zamířily rovnou do postele. No, co dodat. Až na ten uspěchaný závěr to byl super výlet. A doufám, že nebyl poslední.

Fotky jsou jen z výšlapu na Sněžník. Pod rozhlednou mi fotoaparát vesele oznámil "batery exhausted", takže už se dál nefotilo. Ale i těch pár fotek stačí. Naštěstí jsme s sebou měli i kameramana.

 

Náhledy fotografií ze složky Výlet-Sněžník