Jdi na obsah Jdi na menu
 

Tábor pro malá plemena psů

31. 7. 2008

Počasí nám celý týden moc nepřálo. Pořád ne a ne přijít to slibované pěkné počasí. Ale i tak to nezabránilo krásně prožitému týdnu mezi tolika blázny (do pejsků) a samotnými pejsky. Tábora se zúčastnili pánečci od útlého mládí do obdivuhodného věku.Bylo tam zastoupeno nemálo plemen. Pro představu např. jorkšíráci, kavalíři, franc. buldočci, bígli, grifonek, atd.

     Nejvíce jsme se asi sblížily s holkama - Terka a Lucka až z Prahy a s Hankou z vesničky u Kroměříže. Hanka měla postaršího, skoro 8 letého malého Knírače Benjiho, Terka měla fenku Daisy plemene Coton de Tulear (i když to vypadá na psa, který se nehne z gauče, Daisy tam naše hafany pořádně proháněla) a Lucka měla malé torpédo Xsaru plemene Parson Russel Terrier.

     Každý den jsme měli půl hodinky výcvik, kde nám paní trenérka radila, jak na to a my jsme si pak mohli cviky individuálně procvičovat na tamějším hřišti. Konaly se různé soutěže - od běhu pro psy na 100 metrů, po skákání pánečků v pytli. V celotáborové hře o nejlepšího pánečka jsme se umístili na chvályhodném 3. místě.

     Konečný bodovaný výcvik - zkoušku pokroku na táboře - zvládla Kimulka perfektně. Ze sedmi cviků, každý bodovaný nejlépe 10 body, jich dostala Kimulka 69. Jeden bodík nám utekl při povelu položení na dálku, kdy se mi Kimulka, když jsem se k ní přiřazovala, posadila (měla zůstat ležet do zrušení cviku). Byť nám utekl jen jeden bod, byli tam 3 pejsci, kteří zvládli zkoušku na plných 70 bodů...

     Poslední večer se konala psí svatba dvou kavalírů. Bylo nachystán obřad, dokonce přijela TV Nova a Český rozhlas a bylo to i v psích časopisech. Po obřadu jsme zasedli ke slavnostní tabuli a jedlo se, povídalo a hodovalo až do pozdních hodin.

Po celém proběhaném týdnu už byli pejsci dost vyběhaní a unavení. Podle slov paní vedoucí vždycky psi doma týden dospávají....

...Kimula asi není pes. Během jednoho dne se zotavila a už druhý po mě chtěla ať si s ní hraju, dovádím venku...Ani jsem si nemohla pořádně odpočinout.

     Tímto bych také chtěla velmi poděkovat naší vedoucí tábora a cvičitelce paní Červinkové za to, že nám umožnila prožít krásný týden se spoustou páničků a pejsků.

Příští rok už ale asi s Kimulkou zkusíme tábor, kde se budeme věnovat především sportovním aktivitám. Nějak tu Kimulu uštvat musím.

Zleva: já s Kimulkou, Lucka s Xsarou, Terka s Dixi a Hanka s Benjim, před námi kavalírka paní vedoucí.

A zde je odkaz na archiv z našeho tábora i s fotkami.