Jdi na obsah Jdi na menu
 

-- Naše sportovní aktivity --

4. 6. 2008

21. 3. 2014

Už dlouho jsem zde nenapsala žádné novinky týkající se sportu. Zážitků je až až, snad se časem dokopu něco taky napsat. Nejnadšenějšími běhači jsou u nás momentálně Flajki a Dabunka (i když ta už začíná střapeček taky přechytračovat) a nově se učí běhat i Nelinka :) Kimulka už kvůli pacce neběhá vůbec a Aramis leda za balónkem nebo živým zajícem :)

 

 Aktualizace 21.7. 2011________________________________________
Congo cup uspořádaný při basenji srazu nám byl naservírován přímo pod nos, tak to by bylo, abychom se ho také nezúčastnili. Zkusili si zazávodit jak Aramis, tak Kimulka. Aramis raději bez košíku, protože přece jen ještě poněkud odmítá, když ví, že k čemu mu bude dohnat kořist, když ji nebude moct zakousnout. Ale nakonec mě úplně dostalo, jak krásně běžel. Poprvé tak úžasně zakousl - šel do toho opravdu s vervou. Tak mě přesvědčil, že to asi má cenu, věnovat se tomu běhání více. Kimulka běžela s košíkem a v závodě si vedla docela dobře, ale na zkušenější (a vysportovanější) fenky přesto neměla :)
Konečné pořadí bylo takové:

Amatér pes

  1. Faro Old Legend's (350 bodů)
  2. Aramis Adenike Belongo (322 bodů)
  3. Akili Sunny Fellow (310 bodů)
  4. IQ Ekibondo (301 bodů)

Amatér fena

  1. Iowa Ekibondo (337 bodů)
  2. Jua Hanáček (335 bodů)
  3. Amanita Pantherina Tamy's TamTamy (327 bodů) - nejlepší kill
  4. Anele Kandali Santon (306 bodů)
  5. Kimulimuli Bena Makima (260 bodů)

Po congo cupu jsme se pokusili s Kimulkou složit licenci. Když jí to posledně tak šlo, tak proč to nezkusit. Přihlásili jsme se na licenční běhy při závodě v Chlumci nad Cidlinou. No, tak tak jsme tam stihli dorazit a už jsme měli běžet. Když se nás na startu konečně dočkali, mohli jsme začít. "Naviják! - Go!" Ovšem to by panička musela pamatovat že se pes pouští až na Go! No nevadí, Kimulka prostě vyběhla-krásný běh až do první zatáčky. Jakmile střapec cuknul a návnada se stočila, Kimulka se otočila  a pelášila zpět. Totéž při druhém běhu. Závislačka jak něco. "Přece nebudu běhat takovou štreku a sama neee?" V lese, potvůrka jedna, by lovila i čtvrt hodiny sama a na coursingu ne. Tak jsme odjeli s tréninkovou kartou s "nesplněno". Aramis ten den neběhal, jelikož jsem si nebyla úplně jistá, jestli by zvládl odběhnout i s košíkem.

Trénink 10. 7. Český pes
Po neúspěšných licenčních bězích jsme se přihlásili na trénink pořádaný Českým psem. Trať měla bezmála 900 m. První běh jsem pro oba nechala raději natáhnout kratší. Aramis běžel celou dobu krásně, na konci i zakousl. Ono bez toho košíku to jde asi fakt líp :) Kimulka na tom byla o poznání hůř. Asi na ni bylo teplo. Bez problémů to zvládla do druhé zatáčky ,ale pak najednou zmizel střapec v trávě a Kimulka se ztratila. Chvíli hledala, ale nakonec to vzdala a rozběhla za námi. Vyběhla jsem jí naproti, aby to tak lehce nevzdávala a na střapec jsem ji zase navnadila. Opět chvíli běžela, ale stejný scénář se opakoval asi 4x, než jsem se na to vykašlala i já po odběhnutém téměř celém coursingu s Kimulkou :)
Při druhém běhu jsem nechala Aramiskovi natáhnout už celou trať. Vyběhl krásně, ale když už byl cca v půlce, najednou o střapec ztratil zájem. Myslela jsem,že je to tím teplem, ale zkusili jsme ke střapci přivázat čísi ocas a to bylo úplně o něčem jiném. Přitáhli jsme střapec zpět ke startu, Aramisek zavětřil a už pádil. Nakonec to doběhl celé. Zákus sice trochu ošulil, ale po té štrece se mu ani nedivím. Já bych padla už někde po cestě. O Kimulce radši nemluvím. Buď teplo, nebo je nedostatečně fixovaná na střapec nebo se nám na to prostě vážně může vykašlat, na nějaký běhání, ale to co předvedla... Kdejaký zajíc by se jí vysmál do očí. Kimulka po cestě opět odmítala běžet za něčím, co nevidí přímo před sebou. Taky měla poněkud zvláštní styl běhu. Střapec běžel rovně a Kimulka šikmo (jak prozíravě si už nadbíhala) ale pak to cuklo na druhou stranu, Kimulka čučela taky na druhou stranu a najednou střapec nikde. Poněkd zmateně pobíhala kolem a pak se na to zase vykašlala...Ach jo. Nakonec se ještě stihla při běhání vyčůrat; jak kdybychom nebyli těsně před během na čůrací pauze.

Příští akce bude Basenji speciál v Bučovicích. Přihlášen je jen Aramisek, protože jde o závod. S Kimulkou budeme poctivě trénovat.

                                                                                                                   

 

19. 6. 2010 Dostihový trénink

     Uběhly již téměř dva roky od poslední zprávy z dostihového tréninku. Za tu dobu jsme nasbírali s našimi basenjíky plno zajímavých, veselých i ne zrovna moc šťastných zážitků. Co se týče dostihového sportu, nejlépe je na tom z našich štěňat Ashlee. Je z ní už licencovaný profík s bohatými zkušenostmi, hlavně z coursingů. Z nadšení jejích páníčků bychom se mohli ledacos přiučit :) A tak se alespoň snažíme dohánět, co se dá a snad se nám podaří rozjet závodní kariéru i s našimi. 

     Součástí basenji srazu byl díky nadšencům uspořádán parádní coursingový trénink a závod. Běžela štěňata, úplní začátečníci, profíci i veteráni a prakticky všichni se dokázali plně nadchnout a předváděli krásné lovící akce.
      Aramisek, na srazu ještě začátečník, si v závodu potrénoval společný běh. Lovecký pud se v něm nezapře, ale touha po hraní a pomáhání se sundáváním košíku soupeřovi, byla pravděpodobně při prvním běhu silnější :) Při druhém běhu už to ale vypadalo docela solidně. Krásně vyběhl a už se nezdržoval jinými psy. Honba za střapečkem byla jediným cílem. Až jsem jednou  zírala, jak pěkně přeskákal menší psí kolizi před ním a nenechal se strhnout davem k zemi.
    

Obrazek

Obrazek

 

     Kimulka svůj první běh začala pěkně, ale ke konci se její soupeřka ztratila na dráze a tak byl střapeček zastaven a puštěn, až ho opět našla. Ale to už Kimulka stihla střapec předběhnout a sama zmateně koukala po dráze, a tak raději běžela dále do cíle, k chumlu lidí. Druhý běh také nevypadal moc nadějně. Po srazu Kimulce ale asi z celkové únavy kulhání trochu zhoršilo, tak jsme ji nechali odpočívat a na další trénink, tentokrát dostihový, jsem vzala jen Aramiska. S Kimulčinou závodní i výstavní kariérou to prozatím nevypadá moc nadějně.

I takto se dá vyjádřit nadšení pro lov :)

Obrazek

     Týden po srazu následoval dostihový trénink v Kolíně, kde jsme se potkali s docela slušným počtem basenjíků. Doufám, že časem se pro to nadchne ještě více lidí, ať je pořádná konkurence. S Aramiskem jsem tam šla s tím, že se ještě postupně naučí na košík a možná zkusíme i boxy, ale ne moc hrr, aby z toho nebyl chudák vykulenej. To by tam ale nemohla být Kristýna s Fable a Míla s Akim :) Zeptaly se, jestli bychom nedali společný běh. Tak proč ne. A rovnou s košíkem, dečkou a z boxu. Aramis byl poněkud mimo a drásal se z boxu ven. Jakmile se otevřela mříž, vyběhli za střapcem dva psi....a po chvíli teda i on - s mírným zpožděním - ale během běhu dorovnal a už se sváděl pěkný souboj o první pozice. V poslední zatáčce se mu ale přestal líbit košík, tak si ho začal stahovat a dostal opět dozadu. Pak se ještě přecejen překonal a doběhl až do cíle i s košíkem. Následovala menší pauza pro osvěžení, sváču a odpočinek. Sbíraly se síly na další běh, opět společný, ve stejném složení. Tentokrát jsem na radu Kristýny nechala Aramise běžet bez košíku, aby mohl ke konci dostatečně dýchat, což mu asi obyčejný těsný plastový košík neumožňoval.  Aramis opět vyrazil z boxu se zpožděním, ale už ne tak velkým. Byl to krásný běh jen s mírným požďuchováním u konce. V cíli si ještě pohrál se střapcem. Pak jsme se rozloučili a vzali to pomalu procházkou do Kolína na vlak.
Takže už to vypadá, že se Aramis naučil běhat společné běhy bez šarvátek i s košíkem. Teď už jen tu licenci, aby to mohlo být oficiální.


                                                                                                                                                                        

30. 8. 2008 Dostihový trénink

    Poslední prázdninovou sobotu se konal v Kolíně dostihový trénink. Kimulka ještě naštěstí s háráním vydržela, takže jsme se ho mohli zúčastnit také. Tento den se sešlo až snad rekordní množství basenjíků - 7(Haya Ek., Gemi H.W., Fable H. Ankan N.B., Chika W., Sunny  a Kimuli) Mladičká Haya byla na tréninku poprvé, tak běžela zatím jenom rovinky, ale střapec se jí moc líbil, tak to vypadá, že na jaře už bude mezi námi další závodnice :)Obrazek

První běh běžela Kimulka společně se Sunny, Fable a Akim. Jelikož ještě pořád neumí vybíhat ze zavřeného boxu, tak hned na začátku na ně ztratila pár vteřin. Nakonec ale doběhla třetí, protože Sunny běžela s rozepnutou dečkou, což jí celkem překáželo. Na druhý běh jsme se dohodli, že necháme běžet všechny společně, tak se na dráze objevilo krásné basenjí sexteto ve složení Džesika, Fable, Aki, Sunny, Čika a Kimuli. Tentokrát jsem Kimulku nezavírala, jen jsem ji držela v boxu, takže vyběhla pěkně, beze ztrát. Čika se hned na začátku ztratila a dál s ostatními nepokračovala. Byl to ale napínavý běh. Kimulka se držela prvně vepředu, asi na druhé až třetí pozici. V poslední zatáčce už ale zpomalila, jak síly docházely a doběhla do cíle čtvrtá. Džesika zase vydržela celou cestu s košíkem na nose, až po poslední zatáčce udělala kotrmelec a pěkně si ho sundala. Ale i tak to už byl pokrok.

Obrazek   Po odběhání druhé série běhů následovala hodinová pauza. Potom Kimuli běžela poslední běh - sólo, které by se počítalo jako licenční, kdyby se asi ve čtvrtině dráhy neotočila a neutíkala nazpět. Tak bylo vidět, že Kimulka ještě není tak zvyklá na střapec, jako spíš na psy. Když je tam neměla, střapeček ji nezajímal. Musíme proto ještě trénovat co nejvíce sóla.  Letos ale sezona bude už brzy končit, a jestli Kimulka bude březí, nebudu ji moc zatěžovat běháním. Zase začneme až na jaře.

SPORTU ZDAR!


                                                                                                                                                                         

13. 7. 2008 "Krása a výkon" v Kolíně

    V rámci dostihů z víkendové soutěže "Krása a výkon" byly pořádány na kolínské dráze i tréninkové běhy. Takže jsme se jich s taťkou a Kimulkou samozřejmě také zúčastnili. Ráno jsme ale trošku (hodinu) zaspali, takže jsme pak na silnici doháněli, co se dalo. Naštěstí jsme dojeli jen se čtvrthodinovým zpožděním.  Pořadatelky ale byly ochotné, tak mi ještě i po uzávěrce prodaly lístky na dva tréninkové běhy. Chvíli jsme pak čekali, ale na první běh jsme se dostali celkem brzy. To už jsem Kimulku nechala běžet s dečkou a košíkem, ještě sice z otevřeného boxu, ale nutno říct, že to zvládla krásně. Když vezmu v úvahu, že takhle běžela poprvé, zvládla to za chvályhodných 34 s. Jen na cílové rovince trochu znejistěla a začla koukat po lidech okolo. Naštěstí nabrala správný kurz hned poté, co jsem ji zavolala a v doběžišti se dokonce nechala chytit.

    Ranní honičku nám pak krásně vynahradilo čekání na druhý tréninkový běh (mezitím se odběhly první rozběhy všech psů a fen a druhé rozběhy whippetů). Na ten už jsme se domluvili s páníčkem od Cituli Owando, takže Kimulka už běžela s konkurencí, ze zavřeného boxu. Jen dostat ji do něj byl trochu problém. Nakonec jsem, dle rady pořadatelů, ji "vzala, hodila tam a rychle  zavřela dvířka". Takže se ani nedivím, že z toho byla trochu vyjukaná. Po otevření mříže se zmateně rozhlídla kolem a než jí došlo, že by mohla vyrazit za návnadou, tak už jí chybělo přibližně 20 m na Citulku. Pak se ale honem rozběhla a už pelášila za kůžičkou. V cílové rovince zopakovala zmatené koukání po lidech okolo, ale jinak doběhla krásně, a i s tím vyběhnutím za 37 s. Takže příště už to bude o licenci

                                                                                                                                                                          

24. 5. 2008 Jarní Kolínský trénink

    Tento krásný slunečný den jsme s Kimulkou strávily na dostihovém tréninku v Kolíně. Máme to trochu z ruky, takže nám většinu dne zabrala doprava vlakem. Ale když už jsme dojely do Kolína, stálo to za to. Byla jsem domluvená se známou - s Ilonou (a Džesikou), že půjdeme společně. Nakonec jsme i po menším bloudění za Kolínem dorazily na dostihovou dráhu včas.

    Kimulce jsem zaplatila jednu rovinku a jeden celý běh. Jelikož běžela poprvé, nechala jsem ji odstartovat za střapcem z ruky. Čekala jsem na ni v doběhu, ale Kimulka mě dokázala překvapit i teď. Vyběhla kolem boxů z dráhy a doběhla za mnou bokem. Po druhé jsem ji už vypouštěla sama, a to běžela za střapcem krásně. Jen ho na konci neulovila a šla se raději poohlédnout kousek dál. Naštěstí se mi ji podařilo hned chytit.

ObrazekDruhý běh už běžela Kimulka společně s Džesikou, Akym (taky basenjíci) a s kříženečkou vhipeta a labradora - taky Džesika. To už zkusila Kimulka běžet z otevřeného boxu. ...Sice jsem od ní nečekala žádný extra výkon, ale že bude hned po startu štípat do Džesiky (basenji) , to jsem taky nečekala Ale i tak se hned rozběhla za ostatními. Ve vedení byla celou dobu kříženka, za ní běžel Aky a v závěsu Kimulka, která se pořád snažila doběhnout Džesiku a štípat ji do boku. A ve stejném pořadí všichni doběhli a nechali se pěkně chytit v doběhu. .... Jen Kimulka tam na mě zkoušela fóry a utíkala předemnou. Po zahnání do rožku už ale neměla vyhnutí, a tak musela na špagátek i ona.

ObrazekPoté jsme ještě chvíli poseděli a pak jsme se vydaly s Ilonou a Džesikou nazpět do Kolína na vlak. Než jsem dojela domů, byl skoro celý den pryč, ale musím říct, že se mi i Kimulce moc líbil. Určitě to nebyl náš poslední trénink.

 

 

   A co na to Kimulka? 

    "Ráno mě panička ve tři hodiny probudila a už po mě chtěla, abych šlapala do města a pak na vlak...Brr...ráno ještě zima a tma... A ve vlaku taky nebyla žádná sranda. Nechtěla si se mnou hrát, pořád spala. Ale stejně jsem se nedala. Když už si mě probudí, tak ať se činí, no ne? Seděla jsem jí  na klíně a dívala se z okýnka  ... no a pak jsem asi taky usla. Po přesednutí na druhý vlak jsem ještě chvíli spala, ale už to byla vážně nuda. Tak jsem se hezky zabavila - otravováním paničky... Konečně jsme spolu vysedly. Už mi šla hlava kolem z té utíkající krajiny. Chvíli jsme čekaly a pak se objevila další basenjice (Gemi H.W.! No paráda, konečně to bude pořádná zábava

    Po dlouhé a dobrodružné procházce jsme dorazily na místo, kde byla spousta dalších kamarádů. Hned jsem si s nimi chtěla hrát, ale panička mi to moc nedovolovala. :-( Škoda... Ale stejně největší sranda byla, jak jsem tam běhala za takovým třepetavým stvořením, co předemnou tak rychle utíkalo :-) Pak ještě když se mnou běžela Džesika a ostatní pesani, no to byla paráda. Tak už jsem se dlouho neproběhla. Panička tam ještě chvíli něco vykládala a pak jsme se s Džesikou vydaly na procházku.... Jen ten závěr nebyl nic moc. Panička mě zase šoupla do vlaku. Trucovala jsem. Po dlouhém přemlouvání a prošení jsem se teda nechala ukecat a taky jsem si lehla. A spala... A s paničkou přestoupila na další vlak... a spala, došla domů, a ...spala... Jejda...ten konec jsem nějak zaspala... Ale povim vám, byla to paráda "